Vůně domova
V domácnosti je spousta věcí, o kterých nemáte tušení a ani je nevidíte. Většinou právě ty zaviní zápach. Jsou to bakterie a jmenovat je není v možnostech ani článku ani autora. Pojmenujme si je jen tak všeobecně, prostě bakterie hniloby a máme to. Upozorňuji, že je to pojmenování jen pro nás, v odborných publikacích je naleznete zřídkakdy.
Nejvíce zápach ucítíte při příchodu. Proč? Protože jste venku dýchali jiný vzduch než zde. Nejvíce to mohou potvrdit nekuřáci, kteří přijdou ke kuřákům. Zápach cítí, a to intenzivně, ale časem se přizpůsobí. Ne, zápach nezmizel, jen si na ně vaše „čichací“ ústrojí prostě zvyklo.
Co proti zápachu dělat? Není to zase tak složité. Vynechám zde dlouhé pasáže o úklidu a odstranění příčin, ale budu psát o přímém útoku proti zkaženému vzduchu.
V zásadě je dělíme na dva.
· chemický
· přírodní
Chemický pak můžeme dále dělit na granulátový, práškový, tyčinkový, tekutý atd. atd.
Jedná se o různé vůně vyráběné uměle. Například vonné tyčinky, směsi malých granulí a podobně. Nevím, zda to někdo nějak měřil, asi ne, ale údajně jsou granule nejefektivnější. Ovšem máte-li doma alergika, je třeba se poradit s odborníky.
Já osobně se domnívám, že rozumný člověk si domů nebude cpát další chemii, ale rozhodne se pro přírodu. I zde platí sice pravidlo pro alergiky popsané výše, ale v mnohem menší míře.
Přírodní vůně dělíme snad jen na kupované a udělané doma. Těm prvním nemusíte věřit. Čert ví, co tam výrobce přidal. Nejvíce v prodeji jsou šeřík a levandule. Když si však vůni uděláte sami, víte přesně co máte.
A jak na to? Není to vůbec nic složitého. Ušijte si plátěné pytlíčky (nebo kupte hotové), a do nich si v létě natrhejte voňavé bylinky. Fantazii se meze nekladou. Pytlíky mohou být různé velikosti a jejich náplně jsou čistě a vás.
A pozor i z odpadu můžete mít ještě přínos. Například mandarinkové a pomerančové slupky strčte do pytlíčku a do skříně.
Věřím, že přijdete na spousty a spousty dalších nápadů, a sami si skoro zadarmo provoníte svůj útulný byteček.
