Partnera si vybíráme podle vlastní rodové linie

Že si rovný hledá rovného, a že usedá vrána k podobné vráně, je známo již po staletí. Toto české přísloví platí po celém světě a možná se zamyslíte nad tím, že bude mít cosi společného i při výběru partnera.

Skutečně tomu tak je. Tímto zvláštním úkazem se zabývalo již několik desítek vědeckých publikací, mezi nimi i absolventské práce bakalářské či magisterské. Jejich cíle byly poměrně jednoznačné – prokázat již po staletí známý fakt, že si své partnery většina z nás volí na základě podobenství obličeje.

Nemusí jít přímo o podobnost tváře té naší, ale důležitou roli v tomto směru hrají geny po předcích. Při seznamování vstupují do hry dva faktory. První z nich je genetika vnímaná na základě fyziologických vlastností, aby nedocházelo k degeneraci plodu a jeho vývojovým vadám a na druhé misce vah je pak touha sblížit se s někým, kdo se nám naopak podobá ve svých vlastnostech a vzorcích chování, čímž tvoří jakési bezpečné zázemí a partnerské porozumění.

Experiment potvrdil domněnku o podobnosti partnerských tváří

Jeden myšlenkový experiment se uskutečnil před několika lety v zámoří. Šlo o to potvrdit nebo vyvrátit domněnku, zda si opravdu vybíráme své partnery podle tvaru obličeje podobného nám či naší rodové linii. Výzkumu se zúčastnilo několik stovek respondentů a ti měli zvolit nejvíce přitažlivou tvář z několika desítek nabízených typů. Výsledky byly fascinující, skutečně převažovaly proporce tváře, postavení očí, nosu, brady, lícních kostí, ušních boltců a rtů, které připomínají rysy vlastního obličeje.

Někdy je tento úkaz dokonce velmi nápadný a stává se, že si někteří lidé vybírají i shodné vzezření domácích mazlíčků, markantně se to projeví zejména u psích ras. Možná jste si někdy povšimli, že se vám zamlouvají stále stejné typy obličejů, a i po několika rozchodech se budete stále vracet ke stejnému typu a jiný vás nebude tolik vzrušovat, i kdyby byl považován za ideál mužské či ženské krásy.